Čína na nákupech zlata
Zájem o zlato na asijských trzích
již tradičně hýbá celosvětovou poptávkou. Před oslavami čínského nového
lunárního roku došlo k rapidnímu zvýšení poptávky, protože patří
k tradici věnovat při této příležitosti alespoň malý, ale zato cenný
dárek. Zlato je proto velmi oblíbené. Ve druhé polovině února, tedy již po
oslavách, se poptávka v Asii vrátila na své přechozí hodnoty. Toto byl
samozřejmě očekávaný vývoj. I nadále ovšem dochází ke spekulacím, kolik zlata
se nachází ve státních rezervách Číny, takže Asie zůstává ve „zlatém hledáčku“
i nadále…
Světová rada zlata
v polovině března zveřejnila pravidelnou čtvrtletní statistiku, podle níž
vlastní Čína stále „jen“ cca 1 055 tun žlutého kovu. Ačkoliv tomu již
nikdo v odborných kruzích nevěří, není možné nijak přesně pověřit, jaké je
reálné množství zlata v čínských státních rezervách. Střízlivé odhady
hovoří o 5 000 tunách, odvážnější se nebojí ani šestinásobně vyššího
čísla. Může tomu být skutečně tak? Je jasné, že růst čínské ekonomiky byl v
posledních dekádách nebývalý a země neustále bohatne a má dost prostředků pro
takovou kumulaci zlata. Čínský systém je založen na plánovaném hospodářství a
toto má i své výhody, protože se tak může ekonomika lépe připravit na případný
pokles, jenž logicky po letech vzestupu přijde. Již nyní se připravují
ekonomické orgány země na restrukturalizaci finančního systému, těžkého
průmyslu i realitního trhu a interně tato opatření nazývají tzv. „řízenou krizí“.
Ambicí Číny není to, aby se její
měna – jüan – stala hlavní světovou rezervní měnou, ale aby se stala měnou, v
níž budou probíhat mezinárodní obchody a centrální banky ji budou držet ve
svých rezervách tak, jako drží vedle amerického dolaru švýcarský frank či britskou
libru. Čína nevěří Spojeným státům, že budou americký dolar ochraňovat jako
rezervní měnu v zájmu celého světa. Obává se toho, že právě svůj dolar použijí
USA ke smazání svého dluhu vyvoláním inflace a přes jeho znehodnocení sníží i
hodnoty peněžních rezerv ostatních centrálních bank držených v amerických
dolarech. Proto se stále nabízí cesta toho, že Čína do tří let naváže hodnotu
své měny na zlato, čímž zabezpečí nejen jeho atraktivitu pro ostatní centrální
banky, ale zabrání tak i možným spekulacím na jeho znehodnocení. V případě
takového kroku bude potřeba mít v trezorech centrální banky opravdu dostatečnou
zásobu žlutého kovu, což by pro Čínu nemělo být vzhledem k dosavadním
spekulacím nereálné. Země plánuje veškeré státní kroky s velkým předstihem
a rozhodně nevykládá svoje karty na stůl, pokud to není nezbytně nutné.
Libor Křapka, manažer pro
investiční drahé kovy, SAFINA
Safina, a.s. - přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě.
Více informací na: www.safina.cz
Přečtěte si také
Zlato online
Datum | Jedn. | Kurz |
---|---|---|
28.03.2024 22:10 | 1 unce | 2 233,59 USD |
28.03.2024 22:04 | 1 unce | 2 233,59 USD |
28.03.2024 21:56 | 1 unce | 2 231,65 USD |
28.03.2024 21:50 | 1 unce | 2 226,50 USD |
28.03.2024 21:42 | 1 unce | 2 222,32 USD |
28.03.2024 21:36 | 1 unce | 2 221,04 USD |
28.03.2024 21:28 | 1 unce | 2 219,88 USD |
28.03.2024 21:20 | 1 unce | 2 220,28 USD |
28.03.2024 21:14 | 1 unce | 2 221,41 USD |
28.03.2024 21:06 | 1 unce | 2 220,87 USD |