Pobaltská závislost na ruském plynu skončí
Finsko a Estonsko mohou zahájit plánování výstavby podmořského plynovodu Baltic Connector mezi oběma zeměmi.
Plynovod Baltic Connector by měl vyztužit energetickou bezpečnost Finska. Tato země je nyní závislá na importu zemního plynu z Ruska, konstatuje dobře informovaný a zasvěcený blog World Affairs.
Dohodu na grantu pro předběžné studie potřebné pro zahájení stavby podepsali v úterý zástupci obou zemí a Evropské komise.
„Dohoda ukazuje, že plány výstavby plynovodu mezi oběma zeměmi jdou kupředu,“ citoval finského ministra zahraničních věcí Oliho Rehna portál PortNews.
Evropský komisař pro energetiku Miguel Arias Caňete uvedl, že dohoda je významným krokem k propojení trhů zemního plynu východního Pobaltí se zbytkem EU.
Plynovod by měl stát 250 milionů eur a s jeho dokončením se počítá v roce 2019. Umožní přepravu plynu v obou směrech a spolu s plánovaným plynovodem mezi Litvou a Polskem pomůže ukončit izolaci finského trhu plynu od evropského trhu.
Finsko zelené
Země, která leží na střetové hranici mezi ruskými a euroatlantickými zónami zájmů se nicméně co možná nejvýrazněji snaží dosáhnout energetické nezávislosti. Pomoct v tom mají především alternativní projekty.
Finská vláda včera už v roce 2010 zahájila přípravy ke stavbě stavbu dvou nových jaderných reaktorů. Je to součást finské strategie, jak splnit unijní klimatické závazky a odstřihnout se od energetické závislosti na Rusku.
Finsko aktuálně provozuje čtyři jaderné reaktory, pátý je ve stavbě. V roce 2020 bude Finsko, země s 5,5 miliónu obyvatel, provozovat sedm jaderných reaktorů.
Finsko je podobně jako Švédsko, zemí s velkou spotřebou elektřiny. Na rozdíl od Švédska, kde kolem 40 % elektřiny je vyráběno ve vodních elektrárnách, vyrábí Finsko pouze kolem 16 % elektřiny z vody (u nás necelá 4%); skoro stejné množství importuje ze zahraničí (hlavně z Ruska). Více než 50 % elektřiny vyrábí Finsko z importovaného uhlí (z Polska) a zemního plynu (z Ruska).
Elektrárnu Fennovoima, jejíž stavba se rozbíhá, paradoxně částečně vlastní ruský Rosatom a konsorcium finských společností nazvané Voimaosakeyhtiö. Rosatom vlastní 34 procent, zbytek by mělo vlastnit finské konsorcium. To má však zatím v projektu jen asi 52 procent. Podmínkou vlády pro udělení povolení je, aby se podíl finského zastoupení do příštího léta zvýšil na nejméně 60 procent.
Z projektu, jehož náklady se odhadují na čtyři až šest miliard eur (110,1 až 165,1 miliardy korun), se už stáhlo několik investorů. Ukrajinská krize navíc zkomplikovala hledání nových finančních prostředků.
-of-
Více zpráv k tématu Plyn - LNG, CNG, LPG
Poslední zprávy z rubriky Komodity:
Přečtěte si také:
Okénko energetiky
Ondřej Schejbal, SolidSun
DPH za fotovoltaiku a tepelná čerpadla je od roku 2024 snížena na 12 %
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz