Ekonomický deník (Ekonomický deník)
Investice  |  03.05.2015 09:01:41

Rusko vs. USA: Na vesmírné frontě klid

Ukrajinská krize poslala americko – ruské vztahy k bodu mrazu. S dostatečným nadhledem však mohou být geopolitické konflikty méně významné, než se zdá. Například na oběžné dráze se žádná konfrontace nekoná. 

V loňském roce jsme byli svědky výrazného zhoršování vztahů mezi USA a Ruskem, zapříčiněném ruskou podporou separatistů na východní Ukrajině a následné anexi Krymu. Následné sankce uvalené mezinárodním společenstvím jen dokreslily přeměnu relativně korektních vztahů v „malou studenou válku“.

Vztahy mezi Ruskem a USA byly vždy definovány dynamikou regionálních konfliktů a krizí, v nichž se střetávaly národní zájmy velmocí. Od spojenectví v druhé světové válce se mnohokrát proměnily a prošly různými fázemi – od vyhrocených konfrontací kubánské krize, vietnamské války či sovětské invaze do Afghánistánu, přes fázi oteplování vztahů v období détente, vedoucí k dojednání smluv o kontrole strategických zbraní ( SALT ), až po novou fázi vztahů nastartovanou po ukončení studené války.

Přes pohnutou diplomatickou historii vzájemných vztahů mezi oběma velmocemi existuje oblast, ve které země dlouhodobě spolupracují. A tou je kosmický výzkum.

Stručná historie kosmického partnerství

Po druhé světové válce se mezi oběma velmocemi rozhořel boj o vesmírná prvenství, získání vědecko-technické převahy v oblasti dobývání a výzkumu vesmíru. Pomineme-li v zásadě nepodstatná prvenství, můžeme konstatovat, že vesmírný závod obecně vedl k zásadnímu technologickému pokroku, který do té doby neměl v historii lidstva obdoby, a otevřel rozsáhlé možnosti pro výzkum a využívání kosmického prostoru. Od vypuštění první umělé družice, přes prvního kosmonauta až po přistání na Měsíci uběhlo pouhých dvanáct let.

Spolupráce v oblastech vesmírného výzkumu, jako kosmické biologie a medicíny, geodynamiky a dalších oborech začala již v šedesátých letech dvacátého století. Později, v roce 1972 podepsaly Spojené státy a tehdejší SSSR dohodu o spolupráci v průzkumu a využívání kosmického prostoru pro mírové účely. Dohodu na Moskevském summitu podepsal tehdejší americký prezident Richard Nixon s ruským premiérem Alexejem Kosyginem.

Milníkem v mezinárodní spolupráci v kosmických programech se stal program Sojuz-Apollo, první společný vesmírný let Sovětského svazu a USA, realizovaný v roce 1975.

Tato mise byla velkým technickým i politickým úspěchem, bohužel se však na slibný začátek nepodařilo navázat a další etapa společných vesmírných projektů se začala psát až o téměř dvacet let později. Bilaterární dohoda o spolupráci ve vesmíru, program Shuttle-Mir, byla uzavřena až po rozpadu Sovětského svazu, a to v roce 1992. Prostřednictvím tohoto programu NASA i Roscosmos získaly řadu cenných zkušeností s dlouhodobým provozováním kosmické stanice. Ty se následně uplatnily při výstavbě a provozování Mezinárodní vesmírné stanice ISS, v současnosti jediné trvale obydlené stanice ve vesmíru.

Vesmírná stanice ISS

Vesmírná stanice ISS

Dodejme, že ISS není čistě americko-ruským projektem a podílejí se na něm i další země – Japonsko, Kanada a Brazílie. Pozadu nezůstává ani Evropa. Česká republika je spolu s osmnácti dalšími státy členem Evropské kosmické agentury (ESA). Pro rok 2015 byl sestaven rozpočet ve výši 4,4 miliardy € a příspěvek ČR byl 14,2 milionu €.

Většina spolupráce americké agentury NASA s Ruskem probíhá přes federální kosmickou agenturu Roskosmos, zapojeny jsou ale i další ruské organizace.

Ovlivní geopolitika vesmír? Pravděpodobně ne

V sérii reaktivních zahraničně-politických rozhodnutí mezi Ruskem a USA došlo i na rušení vazeb mezi NASA a Roskosmos, nicméně sankce ani jiné kroky se netýkají ISS, která byla z těchto omezení vyňata. Současnému pozemskému napětí a mezinárodní krizi navzdory, Spojené státy s Ruskem dosáhly dohody o dalším financování ISS, a tento projekt tak bude pokračovat minimálně do roku 2024, kdy končí životnost vesmírné stanice. Hlavní část nákladů na provoz přitom ponesou i nadále Spojené státy.

Ředitelé amerických a ruských kosmických agentur Charles Bolden a Igor Komarov potvrdili na konci března zájem obou zemí na pokračující spolupráci v oblasti pilotovaných kosmických letů, a zejména o dlouhodobou přípravu plánovaného letu na Mars.

Další probíhající projekty NASA se zaměřují na využití ruských technologií a nástrojů na robotických sondách vyslaných k Měsíci či Marsu. Například marsovské vozítko Curiosity je vybaveno ruským přístrojem Dynamic Albedo of Neutrons (DAN), hledajícím vodu na povrchu rudé planety.

Ačkoli se již vedou diskuze mezi představiteli kosmických agentur o nástupci ISS, lze jen těžko odhadovat konkrétní výsledek. Ani do budoucna se nedá pravděpodobně čekat výraznější odklon od vesmírné spolupráce v dnešní podobě. Pokračující kooperace týkající se ISS se dá předpokládat mimo jiné i proto, že lze s úspěchem pochybovat o jakémkoli zneužití technologií k vojenským či jinak strategickým účelům. Přece jen se jedná především o vědecké a laboratorní zařízení.

Důležitým faktorem přitom zůstává americká závislost na ruských vesmírných lodích Sojuz, přepravující na vesmírnou stanici astronauty. S Ruskem je třeba i nadále počítat. A to přesto, že do přeprav nákladu se zapojují ve stále větší míře i komerční společnosti, jako například SpaceX. Tato při prvním letu dopravila k ISS téměř dva tisíce kilogramů zásob. V neposlední řadě doprava amerických astronautů na stanici je pro Ruskou federaci slušným výdělkem – jeden pasažér přijde Spojené státy na 70 milionů dolarů.

Ve vesmíru tedy bude vládnout spolupráce mocností, a to minimálně dalších devět let. Rusko si je vědomo finančních i technologických omezení a nedá se tak čekat vlastní překotný vesmírný vývoj. Napjaté rozpočty však poznamenávají i americký kosmický program.

Ačkoli se spekuluje o různých budoucích scénářích, výstavbě nových národních kosmických stanic USA a Ruska, či výraznému zapojení komerčních subjektů, není pravděpodobné, že by jakákoli ze hlavních stran tento v stále funkční sňatek z rozumu opouštěla.

Petr Nutil


Ekonomický deník přináší zpravodajství, analýzy a komentáře ze světa ekonomiky a technologií.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář


Poslední zprávy z rubriky Investice:

Čt 17:21  Růstové a hodnotové akcie a jeden padesátiletý cyklus Patria (Patria Finance)
Čt 17:03  🟡 Zlato blízko historických maxim X-Trade Brokers (XTB)
Čt 16:48  Akciové trhy rostly v březnu i celém prvním čtvrtletí na obou stranách Atlantiku a.. Investiční bankovnictví (Komerční banka)





?
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688