Efekt záporných sazeb není ověřený, píše guvernér ČNB Singer
Řada akcí jarního zasedání se také věnovala zkušenostem s využitím záporných sazeb jako nástroje měnové politiky. Vše hlavní lze v kostce shrnout následovně:
Záporné sazby byly využity v příliš mnoha podobách, aby bylo možno vyvodit nějaký dostatečně robustní obecný závěr ohledně jejich efektu. Pokud se podíváme na dopady v jednotlivých ekonomikách, je evidentní, že se velmi liší, přičemž hlavními dvěma faktory způsobujícími tyto odlišnosti jsou: podíl hotovosti ve finančním systému a převládající obchodní model v bankovnictví. Nepříliš překvapivě pak zavedení záporných sazeb neznamená velký problém v technologicky velmi vyspělých skandinávských zemích, kde se podíl hotovosti na HDP už počítá v procentech (ve Švédsku pod 2 %), což je řádový rozdíl vůči naší ekonomice s téměř 11% podílem, a obchodní model bank nevyžaduje vnější financování úročené podle mezinárodních referenčních sazeb, které jsou jen dílem ovlivňovány zápornými úrokovými sazbami centrálních bank (Portugalsko a další země jižního křídla eurozóny), či depozit retailových klientů, kteří na pokus přenést na ně záporné sazby dílem reagují (Švýcarsko) nebo by mohli reagovat jejich stahováním (Německo). Právě hrozba, kterou záporné úrokové sazby představují pro ziskovost a životaschopnost německých „kampeliček“ (landesbanky), ale i dalších finančních institucí vysvětluje velmi ostrou reakci německých politiků na nejnovější kroky ECB. Ovšem i ve skandinávských zemích představují záporné úrokové sazby zjevnou hrozbu pro finanční stabilitu, což dokládá dramatická bublina na trhu nemovitostí ve Švédsku, kde centrální banka až donedávna nebyla schopna přesvědčit na ní nezávislé dohledové autority o nutnosti akce. Dohromady si pak z debat, kterých jsem se na dané téma zúčastnil, odnáším, že záporné úrokové sazby nejsou z hlediska podpory poptávky pro centrální banky žádnou spásou.
Na závěr lze dodat, že celkově panovala evidentní shoda účastníků jarního zasedání a akcí s ním spojených v tom, že masivní uvolnění měnové politiky většiny vyspělých ekonomik provedené i s využitím nestandardních nástrojů, kterého jsme byli ve Velké recesi svědky, zbránilo ekonomické depresi. Současně je ovšem zjevné, že měnová politika sama o sobě může těžko zajistit návrat světové ekonomiky na dlouhodobou trajektorii růstu. To ale není žádné překvapení. Úkolem měnové politiky koneckonců není ovlivňovat dlouhodobé ekonomické trendy, ale pouze tlumit výkyvy ekonomického cyklu.
Zdroj: čnBlog
Přečtěte si také k úrokovým sazbám
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko finanční rady
Zuzana Klímová, RekvalifikačníKurzy.cz
Sekvoj patří mezi stromové titány: Načerpejte energii v netradičním lesoparku v ČR
Iva Grácová, Bezvafinance
Bankovní turista, nebo věrný klient: Kdo vyhrává ve hře o finanční výhody?
Petr Holub, MojeNebankovka
Tomáš Rosenkranc, Ušetřeno.cz
Snižování úrokové sazby přináší výhodnější podmínky pro refinancování hypotéky
Marek Pokorný, Portu
Japonská centrální banka po 17 letech zvýšila sazby. Co to znamená?
Jan Béreš, Kalkulátor.cz
Jiří Sýkora, Swiss Life Select
Swiss Life Hypoindex březen 2024: Hypoteční sazby stagnují. Další zlevnění hypoték přijde na jaře