Aktuální zpráva o stavu periferie
Do popředí zájmu médií a někdy i trhů se sice občas protlačí pokračující problémy v Řecku, či Itálii. Ovšem periferii eurozóny již celkově není ani zdaleka věnována taková pozornost jako před několika málo lety. V podstatě není divu, protože její rizikový potenciál se od té doby přece jen o něco zmenšil a trhy mají také řadu nových hraček, včetně Číny a zejména ničím nepřekonatelné politické reality show v USA.
Jaký je ale vlastně současný stav periferie? Odpovědět můžeme na mnoha různých úrovních, zkusme se ale podívat na jednu z nejzákladnějších. Obecně se vypráví, že periferie musela před lety utáhnout své vládní finance (a stále je musí utahovat), protože si příliš vyhazovala z kopýtka. Obojí je nepřesné – z kopýtka si vyhazovalo a ještě k tomu lhalo Řecko, ale třeba takové španělské vládní finance potopilo až prasknutí realitní bubliny. A poptávka nemusela být utažena jen kvůli tomu, že už nikdo nechtěl půjčovat vládám. Periferie totiž hlavně nebyla schopna financovat své dovozy, respektive obchodní deficity.
Jak se s touto výzvou od té doby poprala? Jak ukazuje první z následujících grafů, bilance běžných účtů Španělska, Itálie a Portugalska se skutečně postupně posunuly do plusu. A z druhého grafu je zřejmé, že čisté vnější zadlužení těchto třech zemí se stabilizovalo, či se dokonce začalo mírně snižovat (mimochodem je zřejmé, že Itálie na tom v tomto ohledu není ani zdaleka tak zle, jako zbylé dvě země):
Nyní jde o to, co by se stalo v případě silnějšího oživení domácí poptávky. Pokud by do sebe opět začala nasávat dovozy, které by nebylo čím financovat, jsme opět v bodě nula. Pokud ovšem daná země získala vyšší mezinárodní konkurenceschopnost a své dovozy je schopná financovat tím, co zbytku světa prodá ona sama, je do značné míry vyhráno. Dobře si v tomto smyslu vede Španělsko a ... už nikdo. Proč je seznam tak krátký do určité (ovšem ne úplné) míry vysvětluje pohled na vývoj jednotkových nákladů práce ULC:
Výše uvedené znamená, že z hlediska mezinárodní konkurenceschopnosti je motivace k odchodu z eurozóny u velké části periferie stále velká. Vlastní měna by totiž svou depreciací zvýšila její mezinárodní konkurenceschopnost (a nešlo by o žádné „umělé“ oslabení, naopak současné euro je pro tyto země uměle silné a příčinou je Německo). Proti tomu ale samozřejmě stojí řada faktorů, včetně vyšší „eurové“ dluhové zátěže, či zkušenosti s vlastní neschopností spravovat věci monetární.
Existuje řešení? Tím nejčistším by podle mne bylo řízené rozdělení eurozóny s nutným odpuštěním části dluhů a rekapitalizací bankovních systémů. Tedy politicky naprosto neprůchodná, krátkodobě bolestivá věc. Ovšem zdá se být faktem, že sjednocování Evropy, které celkově vnímám jako věc pozitivní, bylo na této frontě příliš uspěchané a nyní možná dělá více škody než užitku.
Patria Online je investiční portál s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz