Česká nezaměstnanost: dvakrát dobře, jednou špatně
Včerejší oznámení Ministerstva práce a sociálních věcí, že podíl nezaměstnaných osob (tj. zájemců o práci na Úřadech práce dělený počtem všech lidí v produktivním věku) klesla na 4 % zní jako skvělá zpráva. Vzhledem k tomu, jak dlouho už zaměstnavatelé hořekují nad nedostatkem nových pracovních sil (dřív kvalifikovaných, a teď už i nekvalifikovaných), mnohým z nás možná padá kámen ze srdce: „Konečně mají práci všichni, kteří chtějí aspoň trochu pracovat.“
Z hlediska jednotlivých dosud nezaměstnaných a teď nově zaměstnaných je to jistě dobrá zpráva a je třeba jim ji přát. Z hlediska pracovního trhu je „vyškrabování posledních zbytečků“ nebo „rozviřování sedliny“ také dobré: do práce se dostanou ti, kteří už přestávali doufat nebo kteří už ztráceli potřebné návyky (pravidelně každý den ráno vstávat, někam na určitou hodinu chodit a tam dělat, co jim šéf řekne atd.). Česká pracovní síla se tak do budoucna kultivuje a posiluje.
Pro celou ekonomiku je ale klesání nezaměstnanosti na takto nízké hodnoty (nižší byly jen dva měsíce v půlce roku 2008) nerovnovážný, a tedy dlouhodobě nezdravý a neudržitelný stav. Asi jako když přijdeme do obchodu s mobily a na regálech uvidíme jen pár osamělých kousků.
Základní tržní řešení takového přebytku poptávky nad nabídkou je při zhruba dané nabídce samozřejmě cenové – v tomto případě mzdové. Nedostatkové zboží je prostě evidentně příliš levné a je třeba ho zdražit. A vskutku: růst mezd se v poslední době už probral z dlouhé letargie a aktuálně se pohybuje nad úrovní 5 %. Jde tak o signál, že česká ekonomika je v zásadě zdravá a funguje správně. A pomaličku se tak tlumí i dlouhodobý problém mezinárodně nízkých českých mezd.
Druhá možnost v případě nedostatečné nabídky je dodat další nabídku odjinud. V případě pracovního trhu tedy „dovézt“ pracovníky z jiných zemí. Toto řešení však s sebou nese různá rizika a je třeba s ním nakládat velmi opatrně. A nízké české mzdy se tímto přístupem neřeší, nýbrž naopak konzervují.
Současná situace se často shrnuje do sloganu „Firmám chybějí lidé“. Pokud ale uvážíme primární potřebné řešení, jako lepší se jeví slogan „Mzdy jsou příliš nízké“. Občas můžou mít i odboráři kus pravdy...
Michal Skořepa
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz