Pozor na dobře míněné šťouchací limity - ať ve fiskálu nebo třeba u bankovních produktů
Ve vícero oblastech ekonomického života mají lidé nebo instituce sklon dělat věci, které by se z nějakého úhlu pohledu dělat neměly. Jednou možností, jak s takovým ekonomickým hříšnictvím bojovat, je stanovit limity, za které by daná domácnost nebo instituce neměly jít.
Nedávno vyšel v rámci Working Papers Mezinárodního měnového fondu paper (Eyraud a kol. IMF SDN 18/04), který se zabývá fiskálními pravidly, tedy různými typy limitů pro vládní utrácení. Konkrétně například u limitu na vládní rozpočtový deficit tato studie skutečně statisticky ověřila zamýšlený příznivý efekt: tedy že v zemích, které mají sklon k deficitům přesahujícím limit, se díky zavedení
limitu průměrná velikost deficitu sníží, tj. skutečné deficity se zmírní, přiblíží se k limitu jaksi „zdola“.
Bohužel však paper ukazuje, že tato magnetická síla funguje i na opačné straně: v zemích, které mají sklon k deficitům mírnějším než je limit, nebo dokonce k přebytkům, se průměrné saldo po zavedení limitu zhorší, tj. přiblíží k limitu shora.
Následující graf zachycuje tento magnetický efekt konkrétně pro země EU, u kterých platí limit na rozpočtový deficit ve výši -3 % HDP. Onen příznivý efekt je znázorněn šipkou v levé části grafu (přijetím limitu se hříšníci aspoň trochu polepšili); nepříznivý efekt šipkou vpravo (dříve opatrným hospodářům se po vyhlášení limitu morálka zhoršila). Je to asi jako když máte doma dva školáky a oběma dáte za úkol nedostávat známky horší než dvojky: ten, který dosud nosil trojky, se asi polepší, ale tomu, který nosil jedničky, se prospěch možná naopak zhorší.
Poučení je jasné: limit na rozpočtový deficit stanovujme vládám pokud možno tak, aby nebyl volnější, než bývá v dané zemi dosavadní skutečnost. Fiskální pravidla jsou tak nejspíš jednou z oblastí, kde celoevropská harmonizace není dobrý nápad.
Tím ale příběh problémů s dobře myšlenými limity nekončí. Podobný napůl nežádoucí magnetický efekt byl pozorován třeba i u tzv. minimální splátky dluhu z kreditní karty. Jde o dolní limit na výši splátky tohoto dluhu. Vydavatel kreditní karty vás musí o výši tohoto limitu informovat.
Původní myšlenka byla dobrá: stanovme dlužníkům minimální částku, kterou musejí každý měsíc věnovat na splácení svého karetního dluhu, aby se v tomto dluhu neutopili. Těm, kteří by jinak spláceli méně, tento limit jistě pomáhá nedostat se do dluhové pasti.
Na druhou stranu ale výzkum před časem ukázal, že mnohým z těch, kdo by bez uvedení tohoto limitu spláceli víc, se tato splátková kázeň zhorší. Zřejmě si řeknou něco ve smyslu „Proč bych splácel víc než to minimum? Jistě je stanoveno jako jakási rozumná výše splátky.“
Jde tak o příklad velmi častého a často i využitelného jevu nazývaného v behaviorální ekonomii jako nudge; v češtině se obvykle jako překlad používá slovo „šťouch“. Zatímco obecně je v praxi snaha využívat nudge k posouvání lidského rozhodování žádoucím směrem, ve výše uvedených případech jde o (neúmyslné) posouvání směrem nežádoucím.
Při stanovování dobře míněných minim nebo maxim bychom tedy měli být velmi opatrní, případně s velkou pečlivostí vysvětlit cílové skupině, co si o daném limitu (ne)má myslet a kdy se jím (ne)má řídit.
<br>
Michal Skořepa. Jan Žemlička
Další zprávy o bankách
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko finanční rady
Zuzana Klímová, RekvalifikačníKurzy.cz
Sekvoj patří mezi stromové titány: Načerpejte energii v netradičním lesoparku v ČR
Iva Grácová, Bezvafinance
Bankovní turista, nebo věrný klient: Kdo vyhrává ve hře o finanční výhody?
Petr Holub, MojeNebankovka
Tomáš Rosenkranc, Ušetřeno.cz
Snižování úrokové sazby přináší výhodnější podmínky pro refinancování hypotéky
Marek Pokorný, Portu
Japonská centrální banka po 17 letech zvýšila sazby. Co to znamená?
Jan Béreš, Kalkulátor.cz
Jiří Sýkora, Swiss Life Select
Swiss Life Hypoindex březen 2024: Hypoteční sazby stagnují. Další zlevnění hypoték přijde na jaře